Nevěra a co v to vlastně je?
Odpověď není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jistě, nevěra je porušení věrnosti ve vztahu. Může přijít během manželství, ale právě tak se týká nesezdaných párů. I během úvodních fází vztahu (chození) se jaksi implicitně neboli automaticky předpokládá věrnost, takže rovněž zde může k nevěře dojít. Takovým typickým projevem chování nevěrného je pohlavní styk s někým jiným, než je aktuální partner. Ale co třeba důvěrné rozhovory a nekoitální aktivity (tj. sexuální aktivity, při nichž nedochází ke styku pohlavních orgánů)?
Leckdo si dovede představit, že i čistě psychologická výměna důvěrností partnera s někým jiným by vnímal nelibě. Takže lze říci, že nevěra je, když: s jiným člověkem, než je náš aktuální partner, uskutečníme kontakty, které jsou pro stávajícího partnera emočně zraňující. Je tady ale jisté úskalí - patologický žárlivec za takové zranění považuje i věci zcela nevinné, jako např. radu bezradnému turistovi na náměstí. Takže při uplatňování dané definice musíme používat především zdravý rozum. Jde vlastně jen o to, že nevěra nemusí být nutně pouze sex (což je většinový a běžný pohled na ni).
Proč jsou si lidé nevěrní? K čemu je vlastně věrnost? Do hry zde vstupuje biologické a morální hledisko. Nevěry se vyskytují v nespokojených vztazích, ale setkáváme se s nimi často i ve vztazích spokojených. Důvody mohou být ryze sexuální, může jít o touhu po dobrodružství, povýšení v zaměstnání; takový milenecký skalp leckomu zvyšuje sebevědomí a nelze zapomenout na úskalí staré dobré krize životního středu a krizí následných.
Kdo je připraven, není překvapen První reakcí mnoha lidí bývá šok. Průměrný člověk se dozví, že jeho partner má někoho jiného a je paralyzovaný, zmatený… ztuhne nebo chaoticky pobíhá a nemůže tomu uvěřit. V hlavě víří myšlenky, na nic kloudného ne a ne přijít a výsledné reakce pak podle toho vypadají. Přitom je známá věc, jak vypadají čísla z výzkumů na téma nevěr. V naprosté většině párů se nevěra na straně jednoho nebo obou partnerů vyskytne. Proto by bylo lepší se k tomuto faktu netočit zády a preventivně připustit, že něco takového se může stát i u nás doma. Je totiž pravděpodobnější, že náš vztah zkouškou nevěry bude muset projít, než to, že se zrovna nám vyhne. Člověk takto připraven určitě nebude nad zjištěným partnerovým záskokem křepčit, ale nebude ohromen a zneschopněn, pokud jde o rozumnou reakci.
Typy nevěry Pokusů sestavit typologii nevěr se událo mnoho. Nejjednodušší dělení na tři typy vychází z délky trvání a citové angažovanosti - jde o jednorázovou bokovku (krátká, city nejsou prioritou), dobrodružství (středně dlouhé trvání, možnost citového zapojení) a vztah (dlouhodobý, city nechybí).
Jak se nejlépe prozradit? Neboli jak se nevěra pozná? Přemíra péče o sebe, zasněné pohledy, vyšší finanční potřeby, změna zacházení s mobilem a počítačem… to a ještě víc může indikovat nevěru.
A co pak - bude to jako dřív? To jistě nebude. Může to být horší, lepší, ale rozhodně jiné. Horší to bude tehdy, když se z nevěry stane téma, duch, který neustále prostupuje domácností a vztahem. Lepší to bude, když vezmeme krizi jako příležitost, jako životní zkušenost. Vztah se může problémy zocelit a prohloubit, protože se partneři o sobě něco nového dozvědí a vybojují si duševní rovnováhu ve skutečném problému. Mohou si pak být (zdánlivě paradoxně) mnohem bližší.
"Slíbili jsme si, že si to kdyžtak řekneme" Mnohé páry spolu uzavřou tuto na první pohled gentlemanskou dohodu, že kdyby náhodou něco, dobrovolně to tomu druhému přiznají. Na první pohled skutečně morální. Při podrobnějším ohledání už to tak idylický pohled není. Nevěrník uleví svému svědomí a tím de facto předá problém tomu druhému - že osud vztahu je teď v jeho rukou, o emoční stránce věci nemluvě. Takovou dohodu nelze 99% párů doporučit, protože nepřináší žádný užitek. Kdo je nevěrný, platí za to výčitkami svědomí (tedy obvykle - je-li dotyčný schopen je vnímat) a je to tak v pořádku. Je to cena za romantiku a rozkoš mimo stálý vztah. Zbavit se těchto výčitek tak, že to partnerovi sdělím, znamená přenést na něj tu tíži (v trochu jiné podobě) a sám to mít zadarmo. Máte-li zájem na zachování původního vztahu, nechte si své jiné kontakty pro sebe.